Také pohádky tohoto výboru z nepřeberné lidové pokladnice dávají vítězit dobru nad zlem a chytrosti mužika nad hlupstvím bohatců (Jak mužik obelstil statkáře, O lakomém kupci a chytrém čeledínu, Paní Bída a j.), vysmívají se zištné "zbožnosti" popů (Kozlův pohřeb, Jak se stal mužik popem) a úplatnosti soudců (O soudci Šemjakovi a zvl. již ze staré ruské literatury známá Pohádka o Ježdíkovi). Moudrost a udatnost v nich přemáhá nečisté síly (skupina pohádek bohatýrských: O Kostějovi nesmrtelném, Ivan carevič a bohatýr Poljanin a j.), pravda donutí křivdu, aby přiznala porážku. Pohádky psal lid a proto jsou hluboce optimistické, plny fantasie a výmyslů, ale přesto vytvořeny na základě životní pravdy a zkušenosti. Jejich jazyk je jadrný a malebně bohatý. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR