Utopický román, napsaný r. 1907 v době, kdy J.L. pod dojmem ruské říjnové revoluce z r. 1905 se stává revoluč. socialistou. Formou zápisků ženy americ. revolucionáře, utopicky zachycujících dobu asi od r. 1910 do r. 1932 a publikovaných pomyslně kolem r. 2600, sonduje sociální síly své doby a snaží se předpovědět jejich další vývoj. Železná pata je název pro imperialisticky vyhrocenou oligarchii, kt. usurpuje vládu v USA, zotročí pracující lid a snaží se udržet kapitalistický systém. Líčí zradu oportunistických odborářských vůdců, vznik ochránců oligarchie - "žoldnéřů", a provokace, připomínající Hitlerovo zapálení říšského sněmu. Nedocenil však úlohu strany děln. třídy: po zradě odborářských vůdců odchází socialistická strana do podzemí, odkud se omezuje na teroristické akce jednotlivců - anarchistů z řad intelektuálů. Revoluci připravuje na předem stanovený termín a když provokací agentů Železné paty předčasně vypukne, snaží se ji strana zadržet. Masy dělnictva líčí jako surový "dav", podtrhává jejich nízké instinkty, a celou revoluci budoucnosti vidí jako obraz zkázy. Román je však významný pro zlomky marxistického učení, které prošlehují v diskusích hlavní postavy, revolucionáře Arnošta Everharda. (Podle předmluvy J. Bílého k čes. vyd. z r. 1949) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR