Kniha se věnuje jednomu z klíčových fyziologických procesů, kterým je buněčná smrt. Má za cíl osvětlit význam buněčné smrti jako fenoménu, který nesmí být při výzkumu chorob opomíjen.Čtenář bude seznámen s hlavními podprogramy regulované buněčné smrti a s mechanizmy, které pomáhají buňce vyrovnat se s narušením homeostázy. Podrobně jsou popsány adaptivní reakce eliminující poškození makromolekul a s nimi spojená onemocnění. Samostatná kapitola přibližuje proces autofagie. Následují kapitoly věnované jednotlivým typům autonomní regulované buněčné smrti a kapitola o neautonomní buněčné smrti, která pramení z interakce mezi buňkami. Popsána je role buněčné smrti v patologických stavech i možnosti její detekce. Závěrečná kapitola se zabývá modulací buněčné smrti a jejím využitím v klinické praxi. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze