Římské impérium patří nepochybně k těm historickým jevům, které vcházejí do povědomí snad každého vzdělaného člověka. Obsah běžně rozšířené představy o římské říši a její kultuře, která se stala základem evropské civilizace, však v obecném měřítku často zůstává jen málo konkrétní a téměř mlhavý. Autor tohoto díla si proto klade za cíl vyvolat u zájemců o hlubší poznání dynamiky evropského historického vývoje rámcovou představu, v čem spočívala velikost římského impéria, jaké místo mu patří v dějinách antické a utvářející se moderní evropské civilizace a co i nadále stojí v cestě tomu, abychom na každou stále ještě existující nejasnost mohli dát ne-li přesvědčivou, tedy aspoň přijatelnou odpověď. Podávaný výklad vychází ze současného stavu vědeckého poznání, prohloubeného zejména v koncepci široké problematiky závěry, k nimž autor dospěl ve své dlouholeté výzkumné práci, věnované hlavně dějinám rané římské císařské doby. Dílo je však zpracováno tak, aby bylo přístupné co nejširšímu okruhu čtenářů, jemuž je určeno především, a nepředpokládá tedy speciální předběžné znalosti. Jan Burian je znalcem, uznávaným ve svém oboru u nás i v zahraničí, a je znám i jako úspěšný popularizátor. Jeho erudice i vypravěčské umění jsou patrny v jeho nejnovější knize z její promyšlené struktury a důmyslně volených názvů kapitol. Hlavní příčinu velikosti impéria spatřuje autor ve schopnosti představitelů římského státu vytvářet a v praxi uplatňovat takové formy státní správy, které zabezpečovaly v rozsáhlém geografickém celku impéria dlouhodobou integraci jeho jednotlivých částí, podněcovaly zájem různých vrstev říšského obyvatelstva o existenci v rámci říše, vytvářely předpoklady pro úspěšný sociální, hospodářský a kulturní rozvoj a upevňovaly pozice Říma vůči barbarskému světu. Z vnitropolitického hlediska autor věnuje zaslouženou pozornost poměru římského státu ke křesťanství — a naopak — a jeho vývoji jako závažnému faktoru, který mohl působit na upevnění stejně jako na ohrožení jednoty římské společnosti. Význam křesťanství je zdůrazněn i jeho funkcí v době zániku západní římské říše, kdy se stalo jedním z pojítek mezi pozdní antikou a raným středověkem. Barbarský svět, představovaný v evropské oblasti zejména germánskými kmeny, je v širokých historických souvislostech chápán nejen jako podmanitel západního římského impéria, ale i jako jeho osobitý dědic a nástupce. Otázka „zániku“ antické civilizace se tím posouvá do nové geopolitické roviny a mění se v problém proměny antické civilizace a její působnosti v nových společenských podmínkách. K základním kvalitám Burianovy knihy patří i její podnětnost, neboť obecná hlediska, uplatněná v ní při sledování civilizačního přínosu římského impéria, mohou být aplikována i při zkoumání jiných státních útvarů — a nejen v antické epoše Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU