Známý fotograf Tomáš Třeštík, trošku frajírek, trošku plachý introvert, hvězda i outsider, piják i abstinent se v knize Po povrchu zavrtal sám sobě pod kůži a konečně se podíval na své přátele zblízka a na sebe naopak z nadhledu… Ve svém debutu líčí dětství, kariéru, a především všechny ty, kteří ho ovlivnili na jeho cestě provázené úspěchy i přešlapy. „Dojímá mě, když se starý páry držej za ruce, dojímaj mě babičky, co nechtěj v tramvaji pustit sednout, protože vystupujou už za dvě stanice, dojímaj mě psi, co soustředěně čekaj nepřivázaný na páníčka před krámem, děti s okluzorem a děti, co vlastním nákladem vydávaj knihy svých rodičů. Mám rád, jak déšť na vteřinu přestane bubnovat do kapoty auta, když podjíždím na dálnici most. Mám rád vypít si ráno kafe předtím, než si vyčistím zuby. Mám rád, jak to voní v papírnictví a mix letní vůně posekaný trávy a spálenýho oleje ze sekačky. Miluju tulit se, snít a zapomínat na to hnusný. A taky v sobě mám bestii, kterou musím furt krmit – dárkama a pozorností ostatních. Nebo aspoň cukrem.“ Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU