Počet záznamů: 1  

Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Mysliveček, Milan, 1951- - Autor - Ilustrátor
    63 stran : ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimilie, erby ; 30 cm
    ISBN 978-80-86183-90-9
     rodové znaky  šlechtické rody  šlechtická sídla  hrady  zámky  tvrze
     Čechy (Česko)
     obrazové publikace
    SignaturaB 53.959/15
    Umístění 929.5/.9 - Genealogie. Heraldika. Šlechta. Vlajky
    Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( volný výběr ) k vypůjčeníB 53.959/15   

    Údaje o názvuErbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách. (15) / Milan Mysliveček
    Záhlaví-jméno Mysliveček, Milan, 1951- (Autor) (Ilustrátor)
    NakladatelV Praze : Chvojkovo nakladatelství, 2021
    Fyz.popis63 stran : ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimilie, erby ; 30 cm
    ISBN978-80-86183-90-9
    Předmět.hesla rodové znaky - Česko * šlechtické rody - Česko * šlechtická sídla - Česko * hrady - Česko * zámky - Česko * tvrze - Česko * Čechy (Česko)
    Forma, žánr obrazové publikace
    Konspekt929.5/.9 - Genealogie. Heraldika. Šlechta. Vlajky
    MDT 929.6 , 929.732 , 728.8:929.7 , 728.81 , 728.82 , (437.31) , (084.11)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Ve volném výběru929.5/.9 - Genealogie. Heraldika. Šlechta. Vlajky
    Druh dok.KNIHY
    Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách
    Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé město Cheb, jehož obranu zajišťoval spolu s hradbami mohutný románsko-gotický hrad. Na území Chebska bylo vystavěno několik dalších velmi starých románských a raně gotických hradů: Vildštejn (Skalná), Kinsberg (Starý Hrozňatov), Seeberg (Ostroh) a Hazlov. Jejich stavebníky byli tzv. ministeriálové, členové služebně nižší šlechty, kteří za své správní, hospodářské i vojenské služby získali řadu lén. Ze svých hradů a tvrzí pak kolonizovali zdejší krajinu. Výrazným rodem na tomto území byli Cedvicové (Zedwitzové), kteří zde postavili řadu sídel a jejichž rozvětvený rod se zde udržel po několik století až do roku 1945. Další mocný rod, Šlikové, jenž zbohatl těžbou stříbra, olova a cínu, ovládl několik významných míst při řece Ohři. Kromě původně královských hradů, Kynšperka a Lokte, vlastnil jejich rod Hartenberk, Falknov a také Planou u Mariánských Lázní, ve které zřídil mincovnu. Jižně od Tachova se na vysokém zdaleka viditelném kopci zvedá románská věž zříceniny hradu Přimdy. Hrad střežil nedalekou zemskou hranici a plnil též, podobně jako Loket, funkci královského vězení. Později jím vládli páni ze Švamberka, jejichž původní rodové sídlo Skviřín leží nedaleko města Boru. Ratmír ze Skviřína, předek Švamberků, vlastnil rozsáhlé území jižně od Tachova, kde jeho synové vystavěli několik sídel, především raně gotický hrad Bor. Výraznou empírovou památkou je honosný zámek Kynžvart spojený s osudem svého stavebníka, státního kancléře K. W. Metternicha. Téměř celé území zpracované v tomto dílu Erbovní mapy bylo osídleno převážně Němci. Po roce 1945 v souvislosti s jejich odsunem řada zdejších obcí a s nimi i zámeckých staveb podlehla značné devastaci. Mnoho zámků a tvrzí v této pohraniční oblasti proto ve 2. polovině 20. století zcela zaniklo. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.