Významné dílo německého filozofa se zabývá procesem sebezjevování absolutního ducha v dialektickém schématu (teze, antiteze, synteze).Dílo koncipované Hegelem jako úvod do systému a současně jako jeho filosofické ospravedlnění přerostlo v neopakovatelný výklad systému samého. Ovlivnilo evropské duchovní dějiny a filosofické poznání v řadě jeho oblastí. Překlad, mající počáteční východisko v překladu Jana Patočky, se opírá o akademické vydání a přejímá z něho rozsáhlé poznámky, které odkazují na kontext Hegelových myšlenek a přinášejí také odkazy na věcně související místa v textu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze