900 let uplynulo od doby, co sv. Norbert z Xantenu založil ve severofrancouzském Prémontré první společenství premonstrátů a položil tím základní kámen řádu, který se později stal jedním z nejvýznamnějších a největších kanovnických řádů. Prémontré vyrostlo v diecézi Laon a laonský biskup Norberta z Xantenu v jeho duchovní aktivitě výrazně podporoval. Ostatky sv. Norberta byly v době baroka přeneseny do Prahy, takže královská kanonie premonstrátů na Strahově se symbolicky stala druhým velkým centrem řádu. K výročí vyšla koncem roku 2020 v českém překladu publikace Premonstráti, která přibližuje historii řádu v evropských dějinách. Jejím autorem je letos třiasedmdesátiletý Ulrich Gottfried Leinsle. Kniha nejprve vyšla v Německu v nakladatelství W. Kohlhammer ze Stuttgartu (2020) a česky v překladu Davida Sajvera v pražském nakladatelství PLOT. Profesor Leinsle je sám premonstrát a působil dlouhá léta na univerzitách v Linci a Řezně, od roku 1997 je předsedou historické komise řádu premonstrátů a člen komise pro zkoumání středověké kultury Akademie věd v Göttingenu. Vzniku knihy předcházela řada autorových speciálních studií a celoživotní zájem o duchovní dějiny středověku. Mimochodem v roce 2020 nakladatelství Karolinum vydalo česky Leinsleho knihu Úvod do scholastické teologie. S knihou Premonstráti se do rukou českých čtenářů dostává přehledná publikace, která u nás citelně chyběla, což v úvodu připomíná i Evermod Gejza Šidlovský, strahovský bibliotékář, který se podílel na překladu. Dvě knihy Premonstráti v Čechách a na Moravě (Dominik Čermák) a Svatý Norbert a jeho dílo (Tadeáš Řehák) jsou dnes těžko dostupné. První vyšla už v roce 1877 a druhá v Římě v exilu v roce 1971. Takže prakticky nejdostupnější dosud byla krátká, ale faktograficky bohatá kapitola o premonstrátech a řeholních kanovnících v Dějinách středověkého mnišství, které sepsal britský historik Hugh Lawrence a vyšly česky v roce 2001. Ke klášterům v Čechách pak existují konkrétní hesla v Encyklopedii českých klášterů (Dušan Foltýn, Petr Sommer, Pavel Vlček) z roku 2002 s odkazem na další literaturu. Leinsle se nejprve zabývá pojmem kanovník v souvislosti s církevními reformami 11. a 12. století. Jde především o rozlišení mezi kanovníky katedrálních kapitul a kolegiátních kostelů a mezi řeholními kanovníky, kterými jsou právě premonstráti. Velká pozornost je věnována Norbertovi z Xantenu jako zakladateli řádu a historii vytvoření první kanonie v Prémontré, jejíž středověká podoba se žel nedochovala. Prémontré vysvětil laonský biskup na podzim 1122. Záhy poté byl Norbert povolán do Magdeburgu, kde se stal arcibiskupem. V Německu pak vzniklo sekundární centrum řádu. Premonstrátům se dařilo. Ve 12. století vzniklo v Evropě na 300 klášterů a ve 13. století dalších 110. Autor pak sleduje historii řádu až do 20. století. Současně s tím se prolínají kapitoly o právních ustanoveních řádu, o správě klášterů, rozvoji institucí, systému generálních kapitul a vizitací i denním řádu. Leinsle se věnuje také liturgii, mystice a duchovnímu životu premonstrátů, jejich vzdělanosti a knihovnám. Zhruba třetina knihy je věnována středověku. Řada kapitol se týká premonstrátů v době reformace a protireformace, jejich podílu na katolické obnově v době baroka. Tady je pozornost věnována i Strahovu a translaci ostatků sv. Norberta z Magdeburgu do Prahy. Norbert byl přijat i do společenství zemských patronů Českého království. Pak následuje moderní historie, krize i nový vzestup řádu. Předností Leinsleho knihy je faktografická přesnost a pověstná německá preciznost formulací. Trochu na okraji zůstaly velké kulturní zájmy premonstrátů. Třeba ve Francii premonstrátský klášterní kostel v Braine mezi Soissonsem a Laonem představuje jednu z nejrannější formulí vrcholné gotiky včetně působivé sochařské výzdoby a nádherných vitrají. A působení geniálního Jana Blažeje Santiniho-Aichela při přestavbě premonstrátského kláštera v Želivě představuje podnětné téma středoevropského baroka. Leinsle ale byl limitován požadavky německého nakladatele. V Německu je kniha součástí série o řeholních řádech, přesně definované co do obsahu a rozsahu, kde je důraz kladen zejména na dějiny, charakteristiku řádu a jeho vývoj. Pro zájemce o podrobnější zkoumání je nicméně k dispozici obsáhlá odborná literatura. Knihu lze doporučit všem zájemcům o historii a duchovní život Evropy. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU