Zatáhnete za červené táhlo, ozve se rána, ohromné syčení a vlak začíná prudce brzdit. Přiběhne vlakvedoucí, a v tomto okamžiku teprve začíná ta pravá legrace. To věděl už v minulém tisíciletí vojín CK ozbrojených sborů Josef Švejk. Dobře to ví také spisovatel František Tylšar. Je totiž „Literát na trati“ a pravidelné klapání kol železničních vozidel je jeho denním chlebem. Pracuje totiž jako vlakvedoucí, ale zná problematiku téměř všech železničních profesí, které dlouhá léta školil. Po dva roky vycházely jeho minipovídky a fejetony v časopise Železničář a úsměvem rozzářily nejednu tvář železničáře či uživatele kolejové dopravy. S humorem sobě vlastním v nich probírá běžné situace, se kterými se můžete setkat při každé cestě vlakem i mimořádnosti, jaké nastanou maximálně jedenkrát za deset jízdních řádů. Železnice je zvláštní svět. Svět plný rychlých kol, vagonů, lokomotiv, návěstidel, podivných slov, pravidel, ale také lidí. A všude, kde se sejdou lidé s technikou, není nouze o příběhy a legraci. Autor vás v nich provede nejen po tratích či nádražích, která důvěrně znáte, ale zabloudí i do zahraničí, kde také rád cestuje. Jedno je jisté. Ať už jeho cesty vedou kamkoli, vždy slibují dobrou zábavu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU