V patnácti autorských písních nabízí ostravský bard SILNÉ MELODIE A JEŠTĚ SILNĚJŠÍ TEXTY za doprovodu pouhé akustické kytary a foukací harmoniky, čímž se symbolicky vrací velkým obloukem ke svým folkovým začátkům. S noblesou zralého muže, se dokáže vyrovnat s odchodem matky (Máma ni na krk dala klíč), smrtí kamaráda (Emil P.), nostalgicky zavzpomíná na roky minulé (Staré dobré časy), jakož i dávné lásky (Monika), vzdává poctu svým poetickým vzorům (Píseň pro V. V., Den nenávidí noc), milované ženě (Zestárli jsme lásko), svému tátovi (Je ti to líto), ale dokáže také zcela jasně pojmenovat současnou situaci i časy dávno minulé a jejich vzájemnou soudržnost a paralelu (Vlci, Řekni sýr, Řady). Byť to tak na první poslech nemusí vypadat, všech 15 písní tvoří jasný jednolitý celek, který pod povrchem akustické kytary vypráví silný písničkářův životní příběh a nabídne, jak už bývá u Jarka zvykem, i naději do budoucna (Dobří holubi). Jaromír Nohavica vybudoval nezaměnitelný hudební pilíř letošního nelehkého roku 2020 pro ty, kteří nezapomínají, nechtějí zapomenout a umí si pamatovat. Album „Máma mi na krk dala klíč“ vzniklo pod dohledem hudebního režiséra Michala Pekárka a minimalistický obal podtrhující atmosféru alba je z dílny Aleše Najbrta. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU