Proslulý román italského spisovatele, odehrávající se na přelomu 16. a 17. století ve vesničce Zardino v Pádské nížině, líčí příběh dívky jménem Antonia, známé jako "zardinská čarodějnice". Antonia vyrůstala u jeptišek v novarském nalezinci, odkud si ji v jejích deseti letech odvezli bezdětní manželé Nidasiovi, kteří se k ní chovali jako k vlastní a poskytli jí šťastné dětství a dospívání. Zato ve vesnici ji lidé nemohli odpustit její krásu a jinakost. A lidská nenávist, spojená s nevědomostí a strachem, se stane Antonii osudnou. Příběh "zardinské čarodějnice" se promítá na pozadí široké historické fresky zaplněné řadou výrazných postav. Setkáváme se tu s loupeživým rytířem a jeho ozbrojenou bandou, falešným knězem pěstujícím v kostele bource morušového a knězem sužujícím své farníky bigotností, katem a jeho pacholky, intrikujícími biskupy, rýžaři, lacknechty, inkvizitory... Vassalli čtenáře se syrovou objektivitou, důkladností a bez příkras seznamuje s tehdejším drsným životem na rýžových polích i tíživým ovzduším katolické protireformace. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze