Básnická prvotina, v níž se autor pokusil hledat inspiraci pro své verše v každodenních událostech, v osobním životě i v tom, který pozoroval kolem sebe. Vyjádřit v několika slovech a spojeních citovou situaci, přírodní náladu nebo obyčejnou všednost kolem sebe – to je nejcennější devízou, kterou Radek Kolínský používá ve své prvotině. Zásadní role je v ní přisouzena i hře s interpunkčními znaménky, která rázem dává básnickému sdělení několik významů, což konečně naznačuje i samotný titul. V básních má důležité místo také žena v rozmanitých podobách, ať už jako symbol intenzivního prožitku, vztahu či až melancholické něhy. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze