Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695) patří bezpochyby mezi nejvýznamnější a nejvýraznější osobnosti moravského baroka. O jeho stavitelské činnosti, mecenášství, sběratelství umění i o jeho roli v obnově a rekatolizaci třicetiletou válkou zničené diecéze byly napsány stovky stran odborných studií a publikací nejrůznějšího tematického zaměření a metodologického ukotvení, zabývajících se z velké části biskupovými uměleckými a stavitelskými aktivitami, mecenátem, hudebním životem na jeho dvoře, rezidenční sítí, biskupskou knihovnou, mincovnictvím, ale nověji též například správou diecéze a dominia v době jeho episkopátu, analýzou pohřebních kázaní nad zesnulým biskupem, agentskou a komunikační sítí, hmotnou kulturou a uměleckým řemeslem, výzkumem biskupova obrazu v kulturní paměti či interpretací jeho působení a zanechaných hmotných i nehmotných památek v rámci konceptu míst paměti. Badatelský potenciál biskupovy velmi dobře dochované korespondence však nelze ani zdaleka považovat za vyčerpaný, neboť kromě výše uvedených výzkumných směrů, jež už se do určité míry biskupskou korespondencí zabývaly, totiž dává možnost nahlédnout i do dalších oblastí jeho života, jimž prozatím nebyla v dosavadní historiografii věnována příliš velká pozornost. Díky komplexnímu zpracování korespondence, ať už jeho vlastní či jemu podřízených úředníků, a pečlivému extrahování jednotlivých pisatelů do jmenného rejstříku s doplňujícími informacemi o jejich kariéře, socioekonomickém statusu nebo místě působení, potažmo lokalit odeslání dokumentů do rejstříku místního, se před badateli otevírá možnost využití tohoto pramene novými, respektive v minulosti téměř nerealizovatelnými způsoby. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU