Autor, jehož neobyčejný a silný talent skončil předčasnou smrtí, zaviněnou bezohlednými pracovními podmínkami za nacistické okupace vydal svůj první větší román r. 1935 pod kýčovým, tehdejším nakladatelským vkusem vynuceným názvem "Vyprahlé touhy". Námětem je život bohaté stavitelské dcery na českém maloměstě v 90. letech min. stol., ženy svérázné povahy, plné radostné životní síly, činorodosti a čistého, majetkem nepokřiveného vztahu k lidem, ženy, která svým intelektem převyšuje zatuchlé maloměstské prostředí a je proto obávaná i osamělá. S nevyhýbavým realismem líčí autor řadu nejpitvornějších osudových ran, které hrdinku potkávají a které vrcholí jejím tragickým manželstvím s příživnickým zkaženým světákem a jejím krutým zklamáním a melancholií, jež jí pomůže překonat její zdravá, nesentimentální přirozenost a usilovná práce na chátrajícím statku. Původní název, pod nímž dnes román vychází, symbolisuje zatuchlost a tmářství doby děje a u autora, který o sobě napsal, že "žil pro komunismus, zemřel však na kapitalismus", je projevem jeho víry ve vítězství kladných společenských sil. Zdroj anotace: Národní Knihovna ČR