Děj se odehrává v Čejkovicích, přibližně mezi léty 1895-1918. Příběh je vyprávěn v er-formě. Rolník Havel Houška žil se svou ženou Terezou a třemi dětmi v Čejkovicích. Syn Prokůpek byl tělesně postižený, a proto nemohl doma pomáhat. Ve vesnici žila také prolhaná Němka Fišerka, Němci jí platili, aby se snažila šířit němčinu a oni tak mohli později tuto vesnici skoupit. Přemysl u ní našel harfu, na kterou ho Fišerka naučila hrát výměnou za jeho mlčení. Naučila ho jen hospodské odrhovačky a vulgární němčinu, protože nebyla příliš vzdělaná. Harfa a učení německých expresivních výrazů bylo jejich společným tajemstvím. Přemyslovi bohatí němečtí spolužáci si z něj tropili žerty, že umí německy a že umí hrát na harfu, na jedné oslavě, na kterou ho pozvali, se mu vysmáli. Autorka líčí Němce jako zlé, lstivé a mocichtivé, kteří utiskují Čechy a snaží se je germanizovat. Kniha končí vítězstvím Čechů nad Němci. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz