Druhá básnická sbírka lounské všestranné hudebnice, zpěvačky, skladatelky a textařky, doprovázená autorčinými vlastními ilustracemi. V textech PayaNoii je často skloňována láska v nejrozmanitějších podobách, tedy i jako vztah, z něhož vznikají skepse, depresivní stavy nebo zklamání. Tyto životní "kopance" však autorka řeší s nadhledem, s vitální energií, se zdravým přístupem k věci, kdy si uvědomuje, že cosi nepříjemného v jejím bytí proběhlo, ale není to definitivní, stačí zvednout hlavu a pokračovat v mnohdy nelehkém běhu osudu. Lze tedy konstatovat, a to je hlavním přínosem těchto básní, že v úvahách nad zármutkem lidského jedince se zároveň ozývá nepoddajný apel porvat se s citovými zákeřnostmi, získat nad nimi převahu a vědět, že i když nám hází "klacky pod nohy", "život si na mě nepřijde". Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze