Kdysi oblíbený moravský povídkář (1843-1898), který ve svých novelách a fejetonech živě kreslil lidové postavy s patrným sklonem k povahám zvráceným a špatným, neboť chtěl svými spisy lid "mravně napravovat a polepšovat", učinil hrdinou svého románu (název je zvolen obrazně podle psí odrůdy, jež je - jak tvrdí Brém - "nejhltavější a nanejvýš sobecké zvíře") bezcharakterního prospěcháře a bezcitného sobce Isidora Trnku, který jako zkrachovaný student vystřídal několik zaměstnání, až skončil posléze jako agent rakouské státní policie. Líčení jeho pestrých osudů dalo autorovi příležitost zachytit poměry, především národnostní, jež vládly na moravském venkově i v ohnisku tehdejšího našeho kulturního života - v Praze. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR