Jednotlivé kapitoly vysvětlují pojem slovesného vidu, času, iterativnosti děje, přehlížejí starší názory na slovesný vid, precisují perfektivní vid jako celkové pojetí slovesného děje mluvící osobou, podávají rozbor celé zásoby staroslověnských sloves v nejstarších (kanonických) textech, podrobně studují prefixaci, iterativa, užití sloves podle vidů a přinášejí celkové závěry o staroslověnském vidovém systému, o etapách jeho budování i vzniku v době předhistorické. Autor se neomezil jen na fakta staroslověnská, nýbrž založil svou práci na širší srovnávací základně. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR