Polemika z r. 1929 s některými soudruhy blíže objasňuje marxistický výklad pojmu "národ", výklad vzniku a vývoje národů, otázku budoucnosti národů a národních jazyků a politiku strany v národnostní otázce v jednotlivých obdobích revoluce. Rozeznává dva typy národů (buržoasní a socialistické) s rozličnými charakteristickými znaky a přivádí na pravou míru thesi, že v socialistické společnosti vznikne jediný všelidský jazyk a že národnosti odumrou, konstatováním, jak politika SSSR právě v social. revoluci probudila k politickému a kult. životu řadu nových, dříve neznámých národů. V otázce světového jazyka rozlišuje dvě období vítězství socialismu, a to v 1. v jedné zemi a 2. na celém světě. A ani tu nečiní konečných závěrů, nýbrž správně rozvažuje o možných formách vývoje k společnému jazyku, formách, daných společným světovým střediskem socialistického hospodářství. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR