Šest próz shrnutých z původních cyklů "Tři dukáty" a "Tři troníčky" představuje citově i myšlenkově jednotný obraz autorova vzrušeného pohledu na sociální skutečnost, na život chudých této země někdy v počátku dvacátého století. Hrdinkami těchto baladických příběhů a současně lyrických písní, podmanivých osobitostí básníkova nevšedního umění, jsou vždy ženy, které ve své bídě touží po nejskromnějším štěstí, po kráse lásky. Tak hledá Jaroslav Durych vnitřní vítězství života mezi nejprostšími, mezi vyděděnými ubožáky, stojícími na samém pokraji lidské společnosti, a tam nalézá vřelá, upřímná srdce a nejskutečnější cit, vykrystalizovaný utrpením. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU