Autor výboru povídek je jedním z představitelů ruského realismu na přelomu století. Syn lékaře a sám lékař poznal dokonale život a psychologii vesnického lidu i městské inteligence a dovedl přesně, lakonickýmstylemsvépoznatkyliterárně ztvárnit. Chtěl svým dílem přispět sílícímu proudu marxistické revoluční myšlenky. Pomáhá jejímu vítězství iluse zbaveným pohledem na tehdejšího mužíka (povídky Bez cesty, Epidemie), na ruské vesnicividíhoruutrpení,slzy, bídu a zoufalství, otupělost zbavující člověka schopnosti myslet (Lizar, Naspěch, Ve stepi, O jednom domě a j.). Touží po nezmrzačených vztazích mezi lidmi. Celý cyklus črt věnuje vztahu muže a ženy,problémůmláskyamanželství (povídky Z vysoka, Pavučina, Cestou a U zadního vchodu). Legenda Hvězda už věští život krásný a čistý, psychologická próza Dědeček citlivě popisuje poslední okamžik starého revolucionáře. VsymbolicképohádceSoutěžtriumfuje prosty lidský cit nad abstraktním pojetím umění. Gorkij napsal Veresajevovi: "vždy jsem ve vás viděl druha, jehož si vážím pro pevný krok i pro neústupnost z vlastní cesty". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR