Bystré polemické stati, jimiž reagoval Lenin 9 měsíců po zrodu SSSR na brožuru Kautského o diktatuře proletariátu, v níž tento vůdce II. Internacionály tak hanebně ztroskotavší při vypuknutí 1. světové války sesnažíupřítnáplňproletářské revoluci (zvláště bolševické r. 1917) tím, že překrucuje Marxovy poučky, popírá, že by Marx kdy byl pro násilný převrat, mluví o "čisté demokracii" zapomínaje přitom dodat pro koho, pro kterou třídu,krátcepřejímázmarxismu to, co je liberálům a buržoasii přijatelné a zatušuje to, co jim na marxismu vadí, hlavně revoluční násilí proletariátu proti buržoasii, směřující k jejímu zničení. S tím samozřejmě souvisí přechodná státníforma-diktaturaproletariátu. Bod za bodem rozebírá Lenin pochybené vývody Kautského a dokazuje mu, kam až zavedly rozpory II. Internacionály sociálně demokratické strany: zdánlivě slovy jsou věrny marxismu, v praxi sevšakpodřizujíoportunistickýmtendencím a stavají se tak přisluhovači buržoasie a zrádci dělnické třídy. Otázku státu a státní moci rozebírá velmi podrobně a dovětkem se zmiňuje ještě o knize belgického "socialisty" Vandervelda,kterýstejně jakoKautský se snažífrázemi zastřít bankrot II. Internacionály, svůj vlastní krach i přechod na stranu buržoasie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR