Druhým jakutským národem jsou Evenkové. Je jich asi třicet tisíc a ačkoli mají velmi starou kulturu, před Říjnem živořili; trpěli nakažlivými chorobami a byli nemilosrdně vykořisťování velkoruskou buržoasií. Po revoluci se však stali rovnocennými ostatním národům Sovětského svazu, negramotnost byla likvidována a rychle se vytvářela jakutská literatura. N. Zolotarev je jedním z jejích představitelů. Vypráví tu o evenkijském lovci a zlatokopu Ujbaančovi, který nalezl zlato, ale chrání objev před japonskými špiony a bílými bandami, aby zachoval Evenkům možnost stálé obživy a uchránil klid tajgy před zásahem cizích kořistnických elementů. Teprve po příchodu sovětské vlády nález zveřejní: ted' už není čeho se bát, zlato se dostane do rukou lidu. Neboť evenkijský lid je zachráněn před záhubou a otevřela se mu cesta k rozkvětu a růstu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR