Ze tří hlavních geometrů, kteří budovali řeckou matematiku, a to ryzího teoretika Eukleida, velikého materialisty Demokrita a vynalézavého obhájce sicilských Syrakus Archimeda, vyzdvihuje Kagan Archimeda a jeho smysl pro praktické discipliny, čímž je zvláště blízkým naší době. Osvětluje jeho význam spočívající ve vybudování aritmetických základů početní soustavy, v objevu přesného vyjádření rozměrů kruhu a jeho částí podle poloměru, výpočtech kuželoseček a geometrických těles, dále v položení základů integrálního počtu, vytvoření statiky a hydrostatiky, ve vynálezu závitnice a konstrukce pohybového šroubu a také v pracích optických i astronomických. Kagan snaží se též přiblížiti čtenáři Archimedovu exhaustační methodu, kterážto část je jediným náročnějším místem jinak populárního spisku o geniálním objeviteli, jehož práce znamenaly podstatný vědecký přínos a podnes tvoří základ některých teoretických i užitých disciplin. Monografii doplňuje stručný přehled Archimedových spisů a jejich nejdůležitějších vydání. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR