"Autor si klade za úkol ukázat především mladému učiteli začátečníku, jak vážným prostředkem komunistické výchovy dětí je autorita a osobní příklad pedagoga-bolševika ... ." Ukazuje, jak velikou pozornost věnovali Lenin a Stalin úloze lidového učitele ve výchově dorůstajících generací, osvětluje otázku významu autority a osobního příkladu učitele v pojetí předních ruských pedagogů předrevolučních i sovětských, zdůrazňuje, že jedině v zemi socialismu jsou odstraňovány protiklady mezi tvůrčími snahami lidového učitele a požadavky, které na něj klade socialistická společnost, a upozorňuje, jak ostrý rozpor je mezi hmotnou a právní situací lidového učitele v kapitalistických zemích a úvahami buržoazních teoretiků. Dále zkoumá, za jakých podmínek přináší osobní příklad učitele největší kladný účinek, a stanoví základní předpoklady k získání autority, úcty a lásky žáků. V závěrečné kapitole se zabývá otázkou součinnosti školy a rodičů a jejich vzájemnými povinnostmi pro dosažení jednoty ve výchově dětí. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR