Název knihy je hned dvojnásob symbolický: román totiž má dva základní motivy - jedním je výchova a tím i záchrana polských bezprizorných dětí, druhým změna života Mazurů, polského kmene ve východních Prusích, vystaveného po léta usilovnému poněmčování, ale dožívajícího se s příchodem lidového Polska národní obrody. Hlavním hrdinou příběhu je 15letý chlapec Kuba, účastník partyzánských bojů i varšavského povstání, který za války ztratil oba rodiče a po osvobození žije jako 140.000 dalších bezprizorných dětí. Před útěkem do Mexika, kam chce odejít v domnění, že v lidovém Polsku není pro něho místa, ho zachrání mladý spisovatel a novinář, vypravěč tohoto příběhu, s nímž se setká v Mazursku. Postupně se podaří novináři získat Kubu, který se po smutných zkušenostech s různými ústavy vyhýbá jakékoliv "polepšovně", pro zkušební pobyt ve Středisku bezprizorných dětí. Tady nastává převýchova hocha, který si zvykl na "svobodný život, převýchova, jejíž problémy tak skvěle vystihl a základy k ní položil Makarenko ve své Pedagogické poemě. Jsou tu obtíže, ale i Kubu se podaří nejen vychovat pro život, práci a kolektiv, ale zbavit ho také mnoha - především národnostních - předsudků a nenávistí, z Kuby i jeho přátel rostou budovatelé nového Polska - Polska svobodného a lidového. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR