Obraz životní a literární dráhy "tvůrce ruského literárního jazyka a praotce nové ruské literatury" vyzdvihuje z obecně známých faktů především básníkova léta studií na carskoselském gymnáziu, v nichž ukazuje Puškina na rozdíl od buržoazních životopisců nikoli jako povrchního a lehkomyslného světáka, nýbrž jako člena literárních skupin, živě reagujícího na politické události a pod vlivem Gribojedova a Čaadajeva organicky se vyvíjejícího. Hlavní pozornost pak věnuje životopis Puškinovým neotištěným politickým básním, namířeným proti samovládě a nevolnictví, a jejich ohlasu ve veřejnosti, především u děkabristů, u nichž byly téměř u všech před jejich vypovězením na Sibiř Puškinovy revoluční verše nalezeny. Z období Puškinových konfliktů se samoděržavím upozorňuje pak autor na básníkovu badatelskou práci v historii, z níž dovedl postihovat nejpokrokovější motivy a zpracovávat je ve svých dílech. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR