V úvodní kapitole seznamuje autor s úkoly kolektivní smlouvy, jak byly stanoveny usnesením Rady ministrů SSSR ze 4. února 1947: zajistit splnění a překročení výrobních plánů, další růst produktivity a zlepšení organizace práce, zvýšení odpovědnosti hospodářských a odborových organizací za zlepšení hmotných a sociálních podmínek dělníků, inženýrů, techniků a ostatních zaměstnanců podniků. Dále pojednává o charakteru a účelu kolektiv, smlouvy v kapitalistickém řádu, kde jí dělníci používají jako prostředku k obraně svých zájmů a k omezení libovůle zaměstnavatelů a probírá kolektiv, smlouvu v SSSR, její podstatu, obsah, její úkoly jako nástroje zapojování mas do řízení a plánování výroby, její význam jako prostředku bolševic, kritiky a sebekritiky. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR