Román, zpodobňující jak zapadlé venkovské Kladensko se stává objevem uhlí a budováním moder. železář. pecí průmyslovým centrem. Vpád průmysl. výroby neproměňuje pouze tvářnost zasněného kraje lesů, ale i ráz a rozvrstvení obyvatel: z chalupníčků, podruhů, drvoštěpů jsou námezdní dělníci, poddanství vůči vrchnosti je vystřídáno rostoucím třídním uvědoměním, procitajícím pocitem solidarity, odporem proti bezpráví. Průběh tohoto procesu autorka vývojově ztypisovala na osudech čtyř generací Hudců. Jejich praotec původně uhlíř a hutník, příšel na Kladno v jeho průmysl. počátcích, doufaje tu uplatnit své nadání vynálezce; ale přesvědčí se, že kapitalist. režimu je technický pokrok pouze věcí zisku. Jeho syn, zvaný Pepek-frajer, je lehkomyslný nejen po matce, ale i z ovzduší průmyslové konjunktury, která ukolébává dělníky, zatím co podnikatelé utužují svou moc nad nimi. Teprve třetí Hudec zplna okouší dělnické bídy: v jeho postavě M.M. ztělesnila úděl dělníka v kapitalistickém otroctví, trpícího nezaměstnaností, ale podílejícího se již živě na organizačních počátcích dělnic. hnutí, dělnic. stávkách a bojích. Čtvrtá generace Hudců za 1. svět, války, kdy se román uzavírá, teprve nastupuje ... Zdroj anotace: Národní knihovna ČR