V předmluvě je popsán vznik a osud studií. První je postavena na kontrastu representantky "předbřeznového" ženství M.D. Rettigové, a bojovnice, nové ženy B. Němcové. Fučík ovšem nesrovnává dva lit. talenty, nýbrž dva typy, představitelky dvou období vývoje čes.literatury celé čes. společnosti. "O Sabinově zradě" je jednou kapitolou delší studie, část byla z neznalosti spálena. Fučík zkoumá otázku viny a nevidí ji v Sabinovi "zrádci národa", ale v tom, že zradil své dílo, Karla Sabinu. Shrnuje: S. nepotřebuje rehabilitace. Potřebuje hodnocení. Studie o Zeyerovi nese název "Chůva". V Z. tvorbě vždy personifikuje dobro, pravdu, lidovou moudrost: vede ke kráse a k odvaze v Zeyerovi, ztělesňuje lid. "Lid je jako matka země, vše, co roste, vyroste pouze z ní a vše se i v ni zase vrací," praví Z. Chůvou básníků je lid. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR