Syn ohnivcův je druhý díl trilogie, v níž Jirásek vylíčil první červánky rodícího se husitství. Podává zde zrod husitství v dalším stadiu a nejen časově - děj se odehrává v posledním desítiletí 14. věku, v desítiletí přímo předcházejícím zjevnému už projevení se husitství - ale i látkově a historicky jde dále, i bezprostředněji a hloub. Spor mezi lidovým králem a mocnou církví končí zjevným vítězstvím krále, Jan z Jenštejna musí odstoupit a doktor Johánek (Jan z Pomuku) platí to i životem. Proti králi a lidu však povstává jiný nepřítel, mocná šlechta, representovaná zde jednotou pánů v čele s Jindřichem z Rožmberka. A tito páni jsou hlavní historickou osou Syna ohnivcova. Více ještě než Václavovi IV. dává tu Jirásek vystupovat už měšťanskému elementu, který potom v husitství, aspoň pokud jde o Prahu, přímo vede, jako vůbec tehdy buržoasie, třída řemeslníků a obchodníků byla tehdy nejmocnější v řadě nepřátel a odpůrců feudalismu s jeho primitivním hospodářstvím. Na konci tohoto dílu již se mihne mladičký Jan z Husince, Hus řečený. (Podle doslovu Z. Nejedlého.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR