"Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti, "říká v předml. F. Nečásek, nastiňuje W. vývoj od sv. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval svět", motivuje jeho přerod v básníka-bojovníka, "těžkou hodinu," kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za realistickou tvůrčí methodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." (Z. Nejedlý.) Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce ... Je to historický optimismus nové společenské třídy." (Lad. Štoll.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR