Po Říjnové revoluci se Gorkij organisačně účastnil výstavby kulturního života v SSSR. R. 1921 přepracován uposlechl přátelské rady Leninovy a odjel se léčit do záp. Evropy, kde pobyl 6 let, z toho 4 a půl měsíce (od 27.11.1923 do 5.4.1924 ) také v ČSR, v Praze a v Mariánských Lázních. Již ohlášený příjezd revolučního spisovatele způsobil na "Hradě" značné rozpaky a ani "dávný přítel" Gorkého T.G. Masaryk nepovažoval, jak osvědčují dochované zápisy kancléře Šámala, jeho návštěvu v ČSR za žádoucí, protože by mohla znamenat posilu hrdinného boje čs. dělnictva. Když po dlouhých procedurách přece jen vláda pobyt Gorkého u nás povolila, byl neustále Gorkij pod dozorem tajné policie a buržoasní, emigrantský a soc. demokratický tisk přinášel sensačně vylhané zprávy a vymyšlené interviewy o odporu Gorkého proti sovětské vládě. Teprve Gorkého článek v Rudém právu vyvrátil tyto pravidelně se vracející buržoasní pomluvy. Mezi povídkovými pracemi vzniklými v Mariánských Lázních vyniká vzpomínková črta na právě tehdy zesnulého vůdce světového proletariátu V.I. Lenina. Závěrem se autor stručně zmiňuje o potomním pobytu Gorkého v Italii a končí jeho návratem počátkem r. 1928 do SSSR. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR