10 svéživotopisných povídek, které napsali moskevští hoši a dívky, kteří ukončili střední školu se zlatou nebo stříbrnou medailí - nejvyšším vyznamenáním školy. Ve svých vzpomínkách na uplynulých 10 let líčí sebekriticky a upřímně, jak se často potýkali s učební látkou a s přísnými učiteli a vzpomínají na léta války, kdy mnozí evakuovali, ztratili rodiče, pracovali v továrnách nebo v kolchozech a všude se jim dostalo všestranné pomoci, aby se mohli vrátit do školy a dokončit studia. Školu opouštějí s plány o budoucím povolání a rozhodnuti řídit se nejslavnějšími příklady sovětského vlastenectví. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR