V Chodské trilogii, jejímž je Paní komisarka nejzdařilejším dílem, oslavil J.Š.B. své rodné Klenčí a celý chodský kraj a jeho národní a sociální uvědomění v době předbřeznové. Dramatické těžisko románu je ve vnitřním a vnějším zápase kněze, klenečského administrátora Petra Fastra, který nakonec pro své vlastenectví a osvícenství musí opustit Klenčí a odejít do rodných Domažlic. Už v tomto díle vybuchuje spor o "lůsy" (který je hlavním thematem dalších dvou dílů trilogie) mezi sedláky (z nichž nad jiné vyniká hlavně uvědomělý Král a divoký, ale v jádře dobrý Klika) na straně jedné a německou radnicí, cechy a chalupníky na straně druhé. Celé dílo je nazváno podle Boženy Němcové, kterou Baar uvádí do děje v jejím srdečném sblížení s chodským lidem a krajem. "Jako historický obraz zápasu našeho lidu v národním a politickém revolučním kvasu r. 1848, jako odraz pokrokových snah českého kněze, jako příklad vypravěčského umění přirozeně splňujícího požadavek lidovosti zůstává Paní komisarka dnešku jako nejživější hodnota a odkaz celého Baarova díla ..." (Buriánek). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR