Po historickém vývoji urbanismu městských a venkovských sídel objasňuje autor zásady nového zónování; přihlíží přitom k symbióze sídel s krajinným útvarem. Věnuje pozornost plánování dopravy, krajinné a městské zeleni, památkové ochraně a tvorbě životního prostředí pro pracujícího člověka. Poslední kapitola ověřuje poznatky vyložené v předchozích kapitolách na brněnském regionu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR