Monografie jedná z marxistického hlediska o politických a myšlenkových proudech v českém národním životě od začátků obrození do konce 60. let minulého století. Zjišťuje historickou úlohu radikálních demokratů v době přechodu od feudalismu ke kapitalismu, hodnotí politické názory a program radikálních demokratů, zejména Arnolda, Sabiny a Friče, a zaujímá stanovisko k dílu četných dalších představitelů českého života, tak Dobrovského, Jungmanna, Palackého, Havlíčka, Máchy, Nerudy aj. Knihu uzavírá kapitola o bídě české filosofie v uvedeném období. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR