Kniha o dětství a mládí největšího ukrajinského básníka, nadaného malíře, prvního revolučního demokrata na Ukrajině Tarase Ševčenka. Autorka vypráví o svízelné Tarasově cestě za vzděláním, o týrání a urážkách, které musil snášet jako nevolník, o prvních malířských pokusech, o putování po ďácích, u nichž marně hledal příležitost k zdokonalení v malířském umění, o službě v pánově domě ve Vídni a v Petrohradě, o učednických letech u mistra uměleckého a pokojového malířství Širjajeva, o setkání s krajanem, žákem petrohradské Akademie Sošenkem, o seznámení s předními osobnostmi tehdejšího petrohradského uměleckého světa (malířem Brjullovem, básníkem Žukovským a j.), o výkupu z nevolnictví, o studiích na malířské akademii. Kniha končí údobím kolem roku 1840, kdy vyšla první Ševčenkova básnická sbírka "Kobzar". Vyprávění je doprovázeno původními ilustracemi V.I. Kasijana, znalce Ševčenkova výtvarného díla. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR