Román největšího kritického realisty maďarské literatury 20. stol. zobrazuje svět džentry, zchudlé statkářské šlechty, která za rozmachu kapitalismu pozbývala své půdy, zvykala si na buržoasní způsob života, přitom však setrvávala při své šlechtické pýše a mravech parazitů. Jádrem děje je osobní tragedie Zoltána Szakhmáryho, příslušníka džentry, který se vzchopí k odporu proti netečnosti a neřestem své třídy, je však sám nakažen její mentalitou a proto neobstojí: končí sebevraždou. Dějový rámec tvoří nekonečné hýření panstva, které v slavném roce millenia (tisícího výročí trvání maďarského státu - 1896) utápí své starosti a strach z neodvratného bankrotu ve víně a v bezduché vleklé "panské" zábavě. Za hýřícím panstvem se hrozivě zdvíhá v podobě epizodických postav z lidu nespokojená, živořící masa. (Podle předml.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR