V první části knihy je otištěno plné znění deníku, jehož autor, německý komunistický žurnalista a aktivní politik, zakladatel německé politické poesie v období po 1. světové válce (1890-1953), v něm hovoří o své činnosti protifašistického propagandisty na ruské frontě ve dnech bojů o Stalingrad. Zvenčí, od mikrofonu rozhlasového vozu, v němž spolu s W. Bredelem vyjížděl na frontu, i ze zadržených dopisů německých vojáků, z výpovědí přeběhlíků a zajatců vidí autor obraz zoufalé situace hitlerovské armády a její morální rozklad. Ve svém deníku podává dokumentární záznam této situace a vytváří tak německému lidu výstražné memento. - Protikladem a dokreslením deníku je Bredelova novela (u nás již dvakrát vydaná samostatně), jejímž hrdinou je goebbelsovský zvláštní zpravodaj ze stalingradského bojiště; na jeho činnosti a morálním profilu je vylíčeno, jak německý maloměšťák pomáhal vhánět vlastní lid do zkázy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR