Od roku 1918 do r. 1920 probíhá nejúpornější boj o město Caricyn. (Kdo má Caricyn, má Volhu, má železniční uzel, má volnou cestu k československým legiím a ke Kolčakovi.") Fučík reportážně zachycuje kolísání bitvy a střídavá vítězství. V noci na třetího ledna 1920 vstupují Rudoarmějci do města definitivně. 1920 umírá tři tisíce lidí na tyf a choleru, 1921 další tisíce hlady, 1922 první elektrická světla rozsvěcují signály nového života. Tep ulic oznamuje konec smrtelné horečky. Město bude žít, 15. února 1925 byl přejmenován Caricyn na Stalingrad. Zavírá se historie Caricynu. Nový čas plyne nad Stalingradem. Ale bitva nepřestává, je stejně úsilná a dramatická, probíhá však na poli práce: vybudovat Traktorstroj, zvyšovat výrobnost. Bitva vítězná a nikdy nekončící. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR