Román o vojenských akcích kozácké jezdecké gardové divise v prvním období Velké vlastenecké války, která se v bojích na přístupech k Moskvě a u Moskvy zasloužila o zmaření fašistického plánu dvoustranného operačního obklíčení. Na postavě jednoho z nejtalentovanějších a nejschopnějších vojevůdců stalinské školy, generála Lva Michajloviče Dovatora, ukazuje autor po prvé úlohu, činnost a význam jezdeckých jednotek Sovětské armády za Velké vlastenecké války. Na příkladech bojových situací, kdy jezdci mohli účinněji zasáhnout než technické zbraně, vyvrací názor buržoasních vojenských theoretiků o zastaralosti a nemožnosti taktického použití jezdectva jako samostatného druhu vojska. U titulního hrdiny pak vyzdvihuje nejen jeho vynikající velitelské kvality, ale i jeho ušlechtilé lidské vlastnosti typického nového sovětského člověka, "harmonicky spojujícího moudrost prostých ruských lidí s přesným vědeckým myšlením uvědomělého bolševika, stojícího pevně na půdě marxismu-leninismu". (Podle doslovu.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR