Po debutové sbírce přichází Josef Kučera s druhou sbírkou, jejímž základním prvkem je zevrubné zkoumání pojmu klidu a ticha z nejrůznějších úhlů a pohledů. Dominantním motivem sbírky je ticho, které je na straně jedné symbolem klidu, prostoru pro vnitřní bilancování a reflexi, na straně druhé je však nevyhnutelně zdrojem možného neporozumění a napětí, které je mnohdy v básních reflektováno. Tematicky i graficky navazuje na předchozí sbírku Polykat peří, avšak přináší básně s konzistentnější poetikou a civilním výrazem. Sbírka obsahuje jak básně dosud nepublikované, tak básně, které byly v mezidobí publikovány časopisecky v Hostu, Tvaru, Revue Pandora a Protimluvu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze