Dílo mladého sovětského filozofa, který padl ve Velké vlastenecké válce, podává marxistický výklad vztahu hmoty a vědomí. Vysvětluje úvodem prvotnost hmoty a druhotnost vědomí, v dalších kapitolách pak sleduje stupeň za stupněm předhistorii vědomí. Pojednává nejprve o vzniku organické hmoty a vysvětluje Leninovu teorii odrazu jako vlastnosti společné hmotě anorganické i organické, ukazuje, jak u organické hmoty se k schopnosti odrazu připojuje dráždivost, probírá zárodečné formy počitku. Zabývá se pak vznikem lidského vědomí, neodlučnou spojitostí mezi prací a vznikem lidského myšlení, probírá jednotlivé vývojové stupně procesu lidského poznání, rozebírá složky logického poznání a uzavírá výkladem marxistického učení o absolutní a relativní pravdě. Výklad, zpestřený četnými příklady, je všeobecně srozumitelný a poutavý. Zdroj anotace: NKP