Již r. 1865 připravovala K.S. pro třísvazkovou edici svých spisů u Kobra soubor povídek s ještědskými náměty pod prostým názvem Ještěd: pro nezájem čtenářů s vydání sešlo. Teprve po 85 letech se uskutečňujeautorčinzáměrvydánímrozsáhlého svazku "Můj Ještěd", ve kterém J. Špičák vývojově (chronologicky) uspořádal nejvýznamnější ještědské prózy (Lesní panna, O krejčíkově Anežce, Skalák, Lamač a jeho dítě, Večer u koryta, Hubička,Námluvy,NebožkaBarbora,Přišla do rozumu, Teta Vavřincová, Divousové, Z vypravování staré žebračky, Kterak se dohodli, Černá divizna, U sedmi javorů) třicetiletého tvůrčího údobí K.S. (1858-1890), jež jsou v plynulésouvislostidoplněnyautorčinýmivzpomínkami, poznámkami a dopisy (výňatky z dopisů sestře S. Podlipské, "z literárního soukromí", vzpomínek A. Čermákové-Slukové), které mnohdy blíže vysvětlují vznik a vývoj jednotl. povídek. Zněnípovídek jepřevzato způvodníchtextů autorky a oproštěno tím od jakýchkoliv pozdějších úprav a zásahů, jednotl. textové varianty jsou přesunuty do poznámek. Tyto poznámky svým rozsahem (160 s.) i podrobností (život a dílo K.S., edič.pozn. kjednotl.pracím,nářeč. slovníček, literatura) tvoři důležitou část svazku, který plní dluh autorce, o níž již F.X. Šalda připomenul. že "jest bezesporně někdo, kdo stojí za studium nejpečlivější". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR