V patnácti kapitolách monografie autor seznamuje s životními osudy básníkovými i s kořeny jeho tvorby. Nastiňuje literární vývoj Isakovského od básnických prvotin, závislých ještě formálně na dekadentních proudech předrevoluční ruské poesie, a k myšlenkově i formálně vyzrálé tvorbě současné. Ukazuje, jak se v básníkových verších obráží bída předrevoluční ruské vesnice i vzestup a rozkvět vesnice sovětké, jak Isakovskij došel ke své osobité písňové formě a jak těsně je spjat svou poesií s ruským básnictvím klasickým i s ústní tvorbou lidovou.