Reflexivní próza mnoha cenami ověnčené české spisovatelky je intimní výpovědí o životě. V nepřetržitém toku událostí, úvah a myšlenek se autorka opět obrací ke svým nejbližším. Promlouvá k nám v různých osobách, vrací se na svá oblíbená místa, hovoří nejen o současnících, ale i o významných osobnostech minulosti, které ovlivnily její vnímání světa. Ocitáme se v jakémsi bezčasí, ve víru imaginace, která vypovídá o nekonečnosti lidské fantazie. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze