Sedláku Slimákovi se dobře vedlo na jeho malé usedlosti do té doby, než sousední statkář prodal majetek něm. kolonistům. Slimák se rozhodl, nevzdat se zděděné půdy za žádnou cenu. Všichni se proti němu spikli, vychytralí Němci i lakomí sousedé, ba i živly přírodní. Jeden syn mu utone při povodni, druhý se sepere s Němci a je uvězněn. Koně mu ukradnou, stavení vyhoří. Když se mu na smrt rozstůně žena, chce už povolit. Avšak žena na něj v předsmrtné horečce volá: Prodáš-li, Bůh prokleje tebe i tvého syna! a Slimák neprodá. Sousedé v čele s farářem se ujali nešťastného Slimáka a pomohli znovuzřídit zpustlé hospodářství. Něm. kolonisté s nepořízenou opustili kraj. - Prusovi se podařilo "zachytit poměrně pravdivé zrcadlo polské vesnice ve 2. pol. 19. stol., se všemi průvodními zjevy té doby: ústupem šlechty do měst, vpádem technické civilisace a převáděním rolnických hospodářství na obchodní základnu. Uvědomoval si velké nebezpečí něm. kolonisace a svým rom. chtěl vzkřiknout protest proti hazardérství šlechty a chtěl jí postavit před oči sedláka jako vzor síly, která brání půdu proti cizákům." (Z předml.)