Články a projevy, věnované aktuálním událostem a námětům z let 1897-1906, ukazují France jako skutečného demokrata a odpůrce všeho útisku a všech zlořádů. Z politických otázek věnuje autor upřímný zájem nešťastným Armenům a Makedoncům, pronásledovaným Mladoturky, bojům ruského proletariátu na počátku našeho století (1. máj v tehdejším Petrohradě 1901, revoluce roku 1905), obětem Dreyfussovy aféry: z kulturních námětů je zde přetištěna obsáhlá slavnostní řeč o Renanovi, vlastním to učiteli historické kritiky a humanismu, ocenění kreslíře Steinleina, romanopisce a bojovníka za pravdu E. Zoly a j. Tyto stati a projevy, jež dosud nenalezly umístění v sebraných spisech, ukazují France tak, jak se sám charakterisoval v stručném svém životopisu, psaném pro německý časopis Simplicissimus: "Vždy jsem miloval chudé a ctil práci. S živým zájmem sleduji osvobozovací boj proletariátu všech zemí ... a s radostí opakuji slova: Jednota pracujících uskuteční světový mír." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR