Sborník, který vznikl společnou péčí Česko-německé komise historiků a Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky, se věnuje tématu exilu a migrace jakožto spojovacího článku dějin Československa a Německa.Historikové, jejichž příspěvky možno v knize najít, pojednávají o dlouhodobé tradici migrace, imigrace a emigrace v československých, resp. německých dějinách v období od roku 1933 do roku 1989. Připomínají, že meziválečné Českoslovenso bylo pro uprchlíky z Německa až do rozmezí let 1938/1939 cílovou zemí. Odcházeli k nám lidé perzekvovaní Hitlerovou diktaturou. Po roce 1948 se pak situace obrací a Čechoslováci houfně odchází do okupačních zón Německa pod správou Spojených států, Velké Británie či Francie. Pestrá skladba autorů a autorek slibuje též hojnost témat spojených s titulem knihy: dočteme se o posledních dnech v Praze známých umělců Oskara Kokoschky či Maxe Broda, o sociálních aspektech útěku z československého pohraničí v letech 1938/1939 či o emigraci československých vědců po okupaci v roce 1968. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze